,MN

1.                 3-4 řady subokulárních štítků, nasale je separované od rostrale, nebo je ve velmi malém kontaktu, více jak  40 (45 – 58) subkaudálních štítků s 31-37 řadami dorzálií………………………………………………...................……................2

2 řady subokulárních štítků, nasale v širokém kontaktu s rostrale, subkaudálních štítků většinou (výjimka 9a - Echis khosatzkii) méně jak 40 a zároveň méně jak 31 dorzálií………...........................................................................................4

 

2.                 Gulární štítky mezi inframandibulárními a preventrálními jsou kulovité nebo mírně oválné a počet je vyšší (často 7-8 řad), 3-4 gulární štítky (na každé straně) se dotýkají inframandibulárních, vyšší počet subkaudálních štítků (49-58 samci, 48-56 samice), nasale často sloučené s horním prenasale….........................................................E. omanensis

Gulární štítky jsou oválné a v nižším počtě (většinou 3-6 řad), 2-3 gulární štítky se dotýkají inframandibularních, nižší počet subkaudálních štítků (45-56 samci, 40-50 samice), nasale téměř nikdy není sloučené s prenasale.……...........3

 

3.                 Vyšší počet ventrálních štítků (189-202 samci, 192-207 samice), nižší počet dorzálních (30-35 samci, 31-37 samice), menší oči (14+-2,0 % délky hlavy), dorzální světlé skvrny se rozpadají na dvě laterální skvrny………...E. c. coloratus

Nižší počet ventrálních štítků (181-196 samci, 183-199 samice), vyšší počet dorzálních (31-37 samci, 34-38 samice), větší oči (16,1 +-1,6 % d.h.), dorzální světlé skvrny se nerozpadají na dvě laterální skvrny….......…E. c. terraesanctae

 

4.                 Gulární štítky nepravidelného rozmístění a přibližně stejné velikosti (viz. obr.), výjimečně gulární štítky mezi infralabialními a preventrálními pravidelněji uspořádané (mediánní formace) a velikostí se odlišující od ostatních gulárních štítků (viz. obr. 14-a,d), kýl na dorzálních štítcích bez ostrého výběžku ve svém průběhu (viz. obr. 16-b), živorodé, rozšíření: od Indie po Irák (včetně vých. Arabského poloostrova) a včetně ostrova Astola (Pákistán).......….5

Gulární štítky mezi preventrálními a inframandibulárními pravidelně uspořádané ve 2 řadách zvětšených těchto štítků (viz. obr. 14-b,c), kýl na dorzálních štítcích má asi v kaudální 1/3 dorzálně orientovaný výběžek (viz. obr. 16-a), vejcorodé, rozšíření:  Afrika a jih s jihozápadem Arabského poloostrova…..............................................................…… 9

 

5.                 Počet ventrálních štítků do 155 (130 -155), 25-29 řad dorzálních štítků, uspořádání gulárních štítků pravidelnější s náznakem mediálního formování (viz. obr. 14-c,d, někdy b), rozšíření: Indie a Srí Lanka....……...............................…6

Počet ventrálních štítků nad 155, počet dorzálních štítků více jak 27, nepravidelné uspořádání stejnorodých gulárních štítků (viz. obr. 14-a)…..............................................................................................................................................................7

 

6.                 Cirkumorbitálních štítků 9-11, velikost dospělců 30-50 cm

(výjimečně i 80 cm), Indie………………………………...……......................................................................E. c. carinatus

Cirkumorbitálních šupin 12-13, menší velikost, nejčastěji 25-35 cm,

Srí Lanka…………………………………………………….…....................................................................E. c. sinhaleyus

 

7.                 Ventrálních štítků 155-181 (samice), 160-183 (samci), dorzálních štítků 27-37, laterální světlé skvrny jsou jednoduché a neformují jednolitý laterálních pruh...……….........................................................................................……8

Ventrálních štítků 169-199, dorzálních štítků 34-40, laterální světlé skvrny formují velmi často jednolitý laterální vlnitý pruh, rozšíření: východně od Kaspického moře, jižně přes Írán až po severozápadní Pákistán......E. multisquamatus

 

8.                 Na dorzální ploše těla světlé (bělavé) skvrny, po stranách těchto skvrn vždy jedna skvrna (tečkovitého tvaru nebo tvaru obráceného písmene V) na každé straně, rozšíření: pevnina (Indie, Pakistán, Afgánistán, Irán, Irák,Omán, Spojené Arabské Emiráty...................…..................................................................................................….E. s. sochureki

Na dorzální ploše těla tmavé velké v řadě za sebou skvrny, po stranách těla je více tmavých tečkovitých skvrn, (inverzní zbarvení oproti E. s. sochureki), rozšíření: ostrov Astola (Pakistán).....................................……...E. s. astolae

 

9.                 44-47 subkaudálních šupin, zbarvení hnědavé až hnědošedivé, nekontrastní, ztráta výrazných dorzálních a laterálních bělavých skvrn, rozšíření: Hadramawt (Jemen) a Dhofar (Omán)……………...........................................…E. khosatzkii

Subkaudálních šupin většinou méně jak 44, nebo pokud ne, pak je zbarvení s bělavými skvrnami na dorzální i laterální ploše…….………................................................................................................................................................…..10

 

10.             Ventralia vždy pod 160, zbarvení je bez typických dorzálních bělavých skvrn, tělo a hlava jsou robustní, rozšíření: západ Afriky……………….....................................................................................................................................................11

Dorzální a laterální plocha těla je pokryta bělavými skvrnami, počet věntrálních štítků většinou nad 155 (výjimka E. hughesi, č. 12b).............................................................................................................................................................…….12

 

11.             Dorzální plocha těla je pokryta střídávými tmavými a světlými (ne bělavými) skvrnami, na laterální ploše pod těmito skvrnami se nacházejí malé ale výrazné (bělavé) skvrny, ventralia jsou bělavá, téměř vždy skvrnitá, tělo a hlava je robustní, ventrálních štítků 130 -160, subkaudálních 17-30, rozšíření: jih zápádní Afriky…..............…….….E. ocellatus

Dorzální a laterální plocha těla je bez bělavých skvrn, barva ventrálních štítků je bělavá, nejsou skvrnitá, ventrálních štítků 123-136….......................................................................................................................................................…E. jogeri

 

12.             Počet ventrálních štítků nad 155………...……………………………….....................................................................……13

Počet ventrálních štítků 144-149, počet dorzálních 24-25, bělavé dorzální a laterální skvrny jsou nepravidelně rozmístněné a nepravidelného tvaru, rozšíření: vyšší nadm. výšky Sol Haudu (Somálsko)….........………....E. hughesi

 

13.             Téměř vždy skvrnité ventrální štítky..……......................................................................……………………………………14

Bělavé ventrální štítky, bez skvrn, rozšíření: západní a severozápadní Afrika………………...…………..E. leucogaster

 

14.             15 % a více z délky těla zaujímá hlava, ventrálních štítků 186-202,

rozšíření: souostroví Dahlak (ostrov Nokra)……..……..E. megalocephalus

Méně (většinou 6 %) než 15 % zaujímá hlava z délky těla, ventrálních štítků 160-190………………...………………..15

 

15.             Tmavé (většinou hnědé) zbarvení, většinou 10 (zřídka 11) supralab. štítků, 10-11 (zřídka 12) sublab. štítků, z 90 % zvětšené supraokul. štítky, subkaudálních štítků 29-35 (samci), 27-31 (samice), často naoranžovělá či oranžová duhovka, rozšíření: Keňa, jižní Súdán, jižní Etiopie……......................................................………E. pyramidum leakeyi

Světlejší zbarvení, většinou 11-12 supralabiálních štítků, 12-13 sublabiálních, z 30 % zvětšené supraokulární štítky, subkaudálních štítků 32- 40 (samci), 28-33 (samice), vždy světlá (nažloutlá) duhovka…...…...................................….16

 

16.             Světlé a velmi kontrastní zbarvení s velkým podílem zvětšených bělavých dorzálních a laterálních skvrn, kontrastní zbarvení dorzální plochy hlavy, rozšíření: západní Egypt (od oázy Fayum na západ) až Alžírsko…..............E. p. lucidus

Světlé zbarvení, ne však tak kontrastní a s takovým podílem bělavých skvrn jako předcházející poddruh, menší dorzální bělavé skvrny, rozšíření: východní Egypt až po Somálsko……...............…………………..…..E. p. pyramidum

 

 

Poznámka: Klíč zahrnuje i některé značně kontroverzní druhy resp. poddruhy, např. E. p. lucidus a E. megalocephalus, jejichž status je s nejvyšší pravděpodobností neplatný (viz. text článku). Seznam druhů a poddruhů v klíči je nutné chápat jako prozatimní koncepci dokud nebude vytvořena řádná revize rodu.