NOVINKY V
TAXONOMII AFRICKÉ
HERPETOFAUNY A BATRACHOFAUNY
NOVELTIES IN
THE TAXONOMY OF THE AFRICAN
HERPETOFAUNA AND BATRACHOFAUNA
26/07/07
Nový druh plivající kobry z východní Afriky -
Naja ashei nov. spec.
Známí odborníci přes taxonomii
kober rodu Naja - W. Wuster a D. G. Broadley popisují nový druh velké
plivající kobry z východní Afriky (severovýchodní Uganda, nížiny severní a
východní Keni, jižního Somálska a Etiopie) jako Naja ashei
nov. spec. Nový druh je věnován zesnulému Jamesovi Asheovi (Watamu, Keňa),
který se věnoval celý život herpetologii hadů Keni a založil hadí farmu Bio-Ken
na odběr hadího jedu a výrobu antisér. Nový druh byl vyčleněn ze složitého
komplexu druhů okolo Naja nigricollis. Na území Keni žijí dva
fenotypy těchto kober - černě zbarvená a menší (původní N. nigricollis)
a hnědě zbarvená velká kobra - N. ashei. Nový druh dorůstá až
2150 mm celkové délky. Má enormní produktivitu jedu - až 6,2 ml (v mokrém
stavu). Nový druh je přinejmenším v Keni velmi hojný. Od ostatních kober se
odlišuje folidózou, zbarvením (zejména od N. nigricollis) a
genetikou. Velkou zajímavostí se ukázalo, že nový druh je blížeji příbuzný
N. mossambica než N. nigricollis (podle mtDNA sekvenčních dat)
Wuster W. & D. G.
Broadley,
2007:
Get an eyeful of
this: a new species of giant spitting cobra from eastern and north-eastern
Africa (Squamata: Serpentes: Elapidae: Naja).
Zootaxa,
1532: 51-68.
pdf
21/06/2007
- Revize rodu
Walterinnesia, validace Naja (resp. W.) morgani
Autoři odlišili východní populaci
(Irán, Irák, východní Saudská Arábie, Turecko) druhu W. aegyptia jako
dříve popsanou Naja morgani za podle nich validní Walterinnesia
morgani nov. comb. Původní W. aegyptia je rozšířená pouze v
Egyptě, Israeli a Jordánsku. W. morgani se odlišuje od W. aegyptia
signifikantě nižším počtem předních dorzálií (21-23, vs. u západní populace
25-27), dále také v průměru nižším počtem ventrálií, subkaudálií a
spojenými
subkaudálii. Dále se W. morgani odlišuje
juvenilním proužkovaným zbarvením (25-33 červenavých proužků), zatímco W.
aegyptia je celá tmavě jednobarevně zbarvená. Podobné rozdělení na
východní a západní druh známe u dalších hadů, např. Pseudocerastes (P.
fieldi, P. persicus) nebo třeba u zmijí rodu Echis.
Nilson G & N.
Rastegar-Pouyani, 2007:
Walterinnesia
aegyptia Lataste, 1887 (Ophidia: Elapidae) and the status of Naja
morgani Mocquard, 1905.
Russian Journal
of Herpetology, 14 (1): 7-14.
03/05/2007
- Pravděpodobně dva nové
druhy u zmijí rodu Causus
Ačkoliv se níže uvedená práce
nezabývá taxonomií zmijí, ale spíše biologií, tak i přesto se pozorný čtenář
dozví, že kolektiv autorů rozeznal mezi studovaným materiálem z celé Afriky
několik dosud nepopsaných druhů. Na tyto již bylo dříve částečně upozorněno
(Chirio et Ineich, 2006). Poslední revizní prací, byť pouze částečnou,
prošel rod v roce 2006 (Rasmussen, 2006). Autoři se domnívají, že druh
Causus rhombeatus je rozšířen pouze v jihoafrické republice, zatímco
odlišné populace se nacházejí ve zbytku rozšíření původního C. rhombeatus.
Dále se autoři domnívají, že populace ze savan ve vyšších nadmořských výšek
centrálního Kamerunu a západní Středoafrické republice možná skrývají další
odlišný druh (Chirio et Ineich, 2006, tato práce) nebo je s předcházejícími
odlišnými populacemi konspecifický. Dalším pravděpodobně dosud nepopsaným
druhem jsou populace C. resimus ze suchých savan západní a centrální
Afriky (od Nigérie po Súdán). Tyto jsou v dospělosti, podle autorů, světle
hnědé a nacházejí se v nadmořských výškách 150-500 m n.m. Tomuto druhů
zůstane jméno C. resimus, neboť typová lokalita se nachází v
centrálním Súdánu (Jebel Ghule, Sennar, Súdán). Druhá odlišná populace se
nachází ve vlhkých horských oblastech východní Afriky (Uganda, Rwanda,
Burundi, DRC a Etiopie). Zbarvený u tohoto druhu je světle zelené.
Autoři níže uvedené práce tedy zřejmě připravují revizi rodu.
Rod Causus obsahuje tedy tyto druhy: Causus rhombeatus, Causus
n. sp. ("rhombeatus"), Causus resimus, Causus n. sp. ("resimus"),
Causus bilineatus, Causus maculatus, Causus defilippii, Causus
lichtensteinii.
Ineich I., Bonnet X.,
Shine R., Shine T., Brischoux F., LeBreton M. & L. Chirio, 2006:
What, if
anything, is a "typical" viper? Biological attributes of basal viperid
snakes (genus Causus Wagler, 1830).
Biological
Journal of the Linnean Society, 89: 575-588.
Kompletní práci je možné si
stáhnout z webových stránek
Dr. Rick Shine
29/04/2007
- Shrnutí chameleonků rodu
Rhampholeon a Rieppeleon z
oblastí Eastern Arc Range v Tanzánii a popis tří nových druhů
Profesor Jean Mariaux z Ženevského
muzeas a Dr. Colin Tilbury z Univerzity v Stellenchosch shrnuli výskyt a
příbuzenské vztahy chameleonků rodů Rhampholeon a Rieppeleon z
oblasti horních masivů souhrnně nazývaných Eastern Arc Mountains resp. E. A.
Range v Tanzánii. Mimo výše uvedené skutečnosti popsali z těchto pohoří na
základě molekulárních a morfologických znaků tři nové druhy -
Rhampholeon (Rhinodigitum) beraduccii sp. nov. z pohoří Mahenge
(tento druh patří mezi nejmenší druhy chameleonů světa, morfologicky
příbuzný komplexu Rh. uluguruensis, molekulárně Rh. boulengeri),
Rhampholeon (Rhinodigitum) acuminatus sp. nov. z pohoří Nguru
(tento druh velmi bizardní rostrální výrůstek, který je podobný jako u Rh.
spinosus, molekulárně je v této studii tento druh nejbližší k Rh.
beraduccii), Rhampholeon (Rhampholeon) viridis sp.
nov. ze South Pare a North Pare pohoří a Western Usambara Mts (tento druh je
zeleně zbarvený, je velmi podobný Rh. temporalis, od kterého není
téměř morfologicky rozpoznatelný). Ke všem druhům je uveden určovací klíč.
Mariaux J. & C.
Tilbury, 2006:
The pygmy
chameleons of the Eastern Arc Range (Tanzania): Evolutionary relationships
and the description of three new species of Rhampholeon (Sauria:
Chamaeleonidae).
Herpetological
Journal, 16: 315-331.
11/04/2007
- Revize druhu Uroplatus
fimbriatus a popis nového druhu
Kolektiv níže uvedených autorů
zjistil na základě morfologických a molekulárních dat, že druh Uroplatus
fimbriatus (Gekkonidae) zahrnuje přinejmenším alespoň dva blízce
příbuzné druhy. Tím novým druhem pro vědu je nově popsaný Uroplatus
giganteus nov. sp. O U. fimbriatus se odlišuje větší celkovou
délkou, morfologií hemipenisu, zbarvením duhovky, hlavy a zad a vysokou
genetickou diferenciací. Nový druh gekona je popsaný z Montagne d´Ambre
National Park v severní části ostrova Madagaskar. Z dosavadních znalostí se
autoři domnívají, že U. giganteus je druhý největší gekon světa!
Celková délka může být až 322 mm.
Glaw F., Kosuch J.,
Henkel W. F., Sound P. & W. Bohme, 2006:
Genetic and
morphological variation of the leaf-tailed gecko Uroplatus fimbriatus
from Madagascar, with description of a new giant species.
Salamandra, 42 (2/3): 129-144.
Práce je ke stažení
zde.
18/03/2007
- Revize slepáků rodu
Leptotyphlops ze severovýchodní
Afriky a jihozápadní Arábie
Uznávaní odborníci na systematiku
slepákovitých hadů se tentokrát pustili do revize rodu Leptotyphlops ze
severovýchodní Afriky a jihozápadní Arábie. Popsali sedm nových druhů (L.
ionidesi, L. tanae, L. howelli, L. mbanjensis, L. keniensis, L. aethiopicus
a L. nigroterminus) a jeden nový poddruh (L. scutifrons
pitmani). Autoři považují druh L. braccianii za validní a jako
synonymum k tomuto Glauconia variabilis. Dále považují validní druhy
L. erythraeus (původně syn. L. macrorhynchus) a L.
yemenicus (syn. L. nursii). L. monticolus považují za
platný druh a vyjímají ho ze synonyma L. nursii. Součástí práce je
určovací klíč ke všem druhům. Všechny druhy jsou vyobrazeny na perokresbách.
Broadley D. G. & V.
Wallach, 2007:
A revision of
the genus Leptotyphlops in northeastern Africa and southwestern
Arabia (Serpentes: Leptotyphlopidae).
Zootaxa, 1408: 1-78.
18/03/2007
- Revize rodu Dasypeltis
ze západní Afriky: popis tří nových
druhů a jednoho poddruhu, revalidace D. abyssina.
Autoři popisují tři nové druhy a
jeden poddruh z příbuzenstva D. scabra a D. fasciata. Každý
nový druh osidluje odlišné biotopy a ekologické niky. Nicméně na několika
místech žijí sympatricky. Nové druhy D. confusa n. sp. a D.
sahelensis n. sp. jsou podobné zbarvením D. scabra a D. gansi
gansi n. sp. a D. gansi latericia n. ssp. druhu D. fasciata.
Nové druhy se odlišují od D. scabra a D. fasciata rozšířením,
zbarvením i folidózou. D. confusa žije v Guineiské lesnaté savaně a suchém lese,
D. sahelensis obývá Sahel, D. gansi gansi a D. g. latericia
obývají Sudánskou savanu.
Autoři zjistili při studiu materiálu, že to co odlišuje D. confusa od
D. gansi odlišuje i synonymizovanou formu D. abyssina od D.
scabra. Proto považují druh D. abyssina z Etiopie za validní druh
blízce příbuzný D. scabra.
Dasypeltis "scabra"
rozšířený v Maroku je s největší pravděpodobností D. sahelensis
(poznámka TM).
Trape J. F. & Y. Mane, 2006:
Le Genre
Dasypeltis Wagler (Serpentes: Colubridae) en Afrique de l´Quest:
description de trois espéces et d´une sous-espece nouvelles.
Bull. Soc. Herp. Fr., 119: 27-56.
10/02/2007
- Revize rodu Bradypodion
(Chamaeleonidae) s popisem dvou
nových rodů
Kolektiv autorů zjistil na základě
molekulární analýzy a morfologických znacích spolu se zoogeografickým údaji,
že východoafričtí zástupci rodu Bradypodion (zejména komplex "fisheri")
patří do dosud nepopsaného rodu. Totéž zjistili i pro endemického zástupce
čeledi Chamaeleonidae z Malawi - Ch. mlanjensis Broadley, 1966.
Východoafričtí zástupci původního rodu Bradypodion jsou nyní
přeřazeni do nově popsaného rodu Kinyongia nov. gen. Chameleon z
Malawi z pohoří Mt. Mulanje je přeřazen do nově vzniklého Nadzikambia
nov. gen. Jihoafričtí zástupci s typovým druhem Chamaeleo pumilus
Daudin, 1802 jsou ponechány v rodu Bradypodion Fitzinger, 1843.
Dnešní pohled na systém chameleonů Afriky najdete
zde (Pdf).
Tilbury C. R., Tolley K.
A. & W. R. Branch, 2006: A review of the systematics of the genus
Bradypodion (Sauria: Chamaeleonidae), with the description of two new genera.
Zootaxa, 1363: 23-38.
10/02/2007
- Seznam ještěrů Etiopie
Tato práce, již tradičně publikovaná
v Tropical Zoology, završuje úsilí zejména M. J. Largena ve zmapování
herpeto- a batrachofauny Etiopie. V předcházejících dvou pracích se zabýval
hady (1993, spolu s J. B. Rasmussenem) a obojživelníky Etiopie (2001).
Autoři uvádějí z Etiopie 101 druhů ještěrů, z nichž téměř 40 % je obyvateli
suchých oblastí somálské aridní zóny. Agamu Agama smithii Boulenger,
1896 považují za synonymum Agama agama (Linnaeus, 1758), Agama
trachypleura Peters, 1982 je synonymem pro Acanthocercus phillipsii
(Boulenger, 1895) a zcela poprvé je zde popsána Acanthocercus
guentherpetersi n. sp. Pro tuto chvíli autoři považují Chamaeleo
ruspolii Boettger, 1893 za synonymum k Ch. dilepis Leach, 1819 a
to samé platí í pro Ch. calcaricarens Bohme, 1985 k Ch.
africanus Laurenti, 1768.
Seznam druhů z článku naleznete
zde.
Largen M. J. & S. Spawls,
2006: Lizards of Ethiopia (Reptilia, Sauria): an annotated checklist,
bibliography, gazetteer and identification key. Tropical Zoology,
19: 21-109.
10/02/2007
- O žábách rodu Afrixalus
z tanzanských nížin
Jeden z nejuznávanějších odborníků
přes africké obojživelníky se věnuje problematice několika málo druhů rodu
Afrixalus z nížin Tanzánie. Autor reaguje na článek Pickersgilla
(2005). Poynton považuje taxony Afrixalus delicatus, A. stuhlmanni, A.
brachycnemis a A. sylvestris za samostatné druhy. Součástí práce
je seznam nových lokalit zmiňovaných druhů.
Poynton J., 2006: On
Dwarf Spiny Reedfrogs in Tanzanian Eastern Lowlands (Anura: Afrixalus).
African Journal of Herpetology, 55 (2): 167-169.
10/02/2007
- Nový druh chameleona rodu
Bradypodion z JAR
Práce popisuje na základě
molekulárních a morfologických dat nový druh chameleona rodu Bradypodion
o oblasti hor Great Swartberg Mountains. Nový druh - Bradypodion
atromontanum sp. nov. žije v horách v fynbons. Nejvíce příbuzný je
Bradypodion gutturale, od něhož se odlišuje menší velikostí, méně
tuberkulózní folidózou, genetikou a výběrem biotopu (fynbons). Řada druhů
tohoto rodu je však stále nepopsaná (Tolley et al., 2004).
Branch W. R., Tolley K.
A. & C. R. Tilbury: A new Dwarf Chameleon (Sauria: Bradypodion
Fitzinger, 1843) from the Cape Fold Mountains, South Africa. African
Journal of Herpetology, 55 (2): 123-141.
10/02/2007
- Nový druh žáby rodu
Kassina, první endemit Zanzibaru
Nový druh rodu Kassina (Kassina
jozani n. sp.) je popsána z Unguja ostrovu na Zanzibaru. Od ostatních
zástupců rodu se odlišuje způsobem volání, genetikou a síťkovanou kresbou ve
zbarvení. Nejblíže podobná je novému druhu K. maculata (viz.
fotografie). Tato kassina je prvním endemickým obratlovcem Zanzibaru.
Zanzibar se oddělil poměrně nedávno od pevniny (10000-100000 let). Ze
Zanzibaru je známo pouze několik floristických endemitů. V molekulární
analýze je k druhu K. jozani sesterská větev zahrnující západoafrické
druhy - K. cassinoides, K. cochranae, K. decorata a K. parkeri.
Nový druh obývá vlhký les Jozani na Zanzibaru.
Msuya Ch. A., Howell K.
M. & A. Channing, 2006. A new species of Running Frog, (Kassina,
Anura: Hyperoliidae) from Unguja Island, Zanzibar. African Journal of
Herpetology, 55 (2): 113-122.
10/02/2007
- Revize východoafrických
scinků rodu Melanoseps
M. ater matengoensis Loveridge,
1942 a M. ater misukuensis Loveridge, 1953 jsou synonymem k M.
ater (Günther,
1873). Melanoseps emmrichi sp. nov. je popsaný z Uluguru
Mountains v Tanzánii a je zde parapatrický k M. loveridgei Brygoo et
Roux-Esteve, 1981. Melanoseps pygmaeus sp. nov. je popsaný z
pobřežních lesů v Muheza District ze severovýchodní Tanzánie
a syntyp M. ater var. longicauda Tornier, 1900 je zahrnut v
typové sérii. Lektotyp M. longicauda Tornier, 1902 je ztracen - možná
je považován za Typhlacontias. Senkvenční data podporují monofylii
východoafrických Melanoseps příbuznou k M. occidentalis.
Divergence mezi východoafrickými druhy jsou malé a pravděpodobně relativně
recentní (Plio-Pleistocén). M. ater a M. uzungwensis jsou
blízce příbuzné, ale M. loveridgei se jeví být polyfyletický a
vyžaduje další genetickou analýzu.
Broadley D. G., Whiting
A. S. & A. Bauer, 2006: A revision of the East African species of
Melanoseps Boulenger (Sauria: Scincidae: Feylininae). African Journal of
Herpetology, 55 (2): 195-112.
10/02/2007
- Nový druh gekona rodu
Hemidactylus z Kamerunu
Nový velký druh (100 mm SVL) rodu
Hemidactylus je popsán z Furu-Awa oblasti v severozápadní profincii
Kamerunu. Jedná se o druh žijící v lese. Tento nový druh - Hemidactylus
makolowodei n. sp. se odlišuje od všech ostatních jeho větší
velikostí, 18-20 řadami dorzálních malých tuberklů, 45 prekloakálními -
femorálními póry u samců, příčně rozšířenými mediánními subcaudálními pláty,
redukovanými ocasními tuberkly a odlišným červenavým zbarvením. Z Kamerunu
je známo 10 druhů rodu Hemidactylus. Nový druh je nejblíže příbuzný
H. fasciatus.
Bauer A. M., LeBreton M.
Chirio L., Ineich I. & M. T. Kouete. New species of
Hemidactylus (Squamata: Gekkonidae) from Cameroon. African Journal
of Herpetology, 55 (2): 83-93.
09/11/2006
- Nový druh zmije rodu
Pseudocerastes ze západního Iránu
Kolektiv autorů (viz. níže) popsal
nový druh zmije rodu Pseudocerastes (Viperidae) ze západního Íránu.
Další dva druhy se vyskytují východně (P. persicus) a západně (P.
fieldi) od nově popsaného druhu. Pseudocerastes urarachnoides n.
sp. poznáme na první pohled od zbývajících dvou zástupců rodu podle
"chlupatého" ocasu zakončeného výrazným kulovitým útvarem. Druh se liší od
ostatních druhů rodu i dalšími znaky (viz. popis). Po chřestýších rodu
Crotalus je to další rod hadů, kteří mají zcela odlišný a specifický
fenotyp ocasu. Tento objev považuji za jeden z nejvýznaměnších
herpetologických objevů tohoto roku! Více informací získáte v samotném
popisu.
Bostanchi H, Anderson S.
C., Kami G. H. & T. J. Papenfuss, 2006: A New Species of
Pseudocerastes with Elaborate Tail Ornamentation from Western Iran (Squamata:
Viperidae). Proceedings fo the California Academy of Sciences, Vol. 57,
No. 14: 443-450.
09/11/2006
- Nový druh denního gekona
rodu Pristurus z Mauretánie -
reprezentuje rozšíření rodu na západ o 4700 km!
Přibližně 4700 km západně od
nejzápadnějšího známe rozšíření rodu Pristurus (přes celou Saharu) objevil
P. Geniez nový druh gekona rodu Pristurus a to P. adrarensis n. sp. Ten je
nejvíce příbuzný a podobný P. flavipunctatus z východního Sudánu a dalších
zemí. Autoři zjistili, že oba druhy se od sebe oddělili přibližně před 7
miliony let. Více informací získate v popisné práci.
Geniez P. & E. N. Arnold,
2006: A new species fo Semaphore gecko Pristurus (Squamata:
Gekkonidae) from Mauretania, represents a 4700km range extension for genus.
Zootaxa 1317: 57-68.
09/11/2006
- Morfologická analýza
Malpolon monspessulanus (Colubridae)
z Maroka a Západní Sahary - popis nového poddruhu
Autoři analyzovali různé morfologické
znaky hadů M. monspessulanus z Maroka a Západní Sahary. Přitom
zjistily, že pobřežní oblasti severozápadního Maroka a Západní Sahary je
osídlen odlišnou a dosud vědecky nepodchycenou formou, které autoři dali
jméno Malpolon monspessulanus saharoatlanticus n. ssp. Nový poddruh
se odlišuje v několika morfologických znacích, ale i ve zbarvení. Jeden z
paratypu (BEV.286) je zachycen na fotografii knihy The Amphibians and
Reptiles of the Western Sahara (Chimaira) na stránce 164 nahoře. Klasifikace
rodu je v tuto chvíli taková: Malpolon monspessulanus monspessulanus, M.
m. saharoatlanticus, M. insignitus insignitus, M. insignitus fuscus a
Malpolon moilensis (někdy řazen do rodu Scutophis, vyžaduje
revizi).
Geniez P., Cluchier A. &
C. C. de Haan, 2006: A multivariete analysis of the morphology of the
colubrid snake Malpolon monspessulanus in Morocco and Western Sahara:
biogeographic and systematic implications. Salamandra, 42 (2-3): 65-82.
09/11/2006
-PPřehled gekonu Beninu
(západní Afrika) a popis nového druhu
rodu Hemidactylus
Aaron Bauer spolu s dalšími
autory zrevidoval dostupný materiál gekonu Beninu a publikoval přehled
druhů. Z Beninu nyní známe tyto druhy: Hemitheconyx caudicinctus,
Cnemaspis spinicollis, Lygodactylus conraui, L. gutturalis, Ptyodactylus
ragazzi, Tarentola ephippiata, Hemidactylus angulatus (dříve brooki),
H. ansorgii, H. fasciatus, H. mabouia, H. matschiei, H. muriceus, H.
pseudomuriceus a H. beninensis sp. nov. Autoři se domnívají, že
nový druh je nejvíce příbuzný H. fasciatus nebo novému druhu ze
severního Kamerunu (v tisku).
K práci je přiložen determinační klíč ke gekonům Beninu. Tento článek je
pionýrskou prací v podrobném poznávání plazů a snad i obojživelníků Beninu.
Bauer A. M., Tchibozo S.,
Pauwels O. S. G. & G. Lenglet, 2006: A review of the gekkotan lizards of
Bénin, with the description of a new species of Hemidactylus (Squamata.
Gekkonidae). Zootaxa, 1242: 1-20.
01/08/2006
-
Fylogeneze, biogeografie a evoluce dvou středozemních hadů
Malpolon monspessulanus a Hemorrhois hippocrepis
(Colubridae) s využitím mtDNA sekvencí
Z taxonomického hlediska je zajímavý
výsledek práce v tom, že autoři považují původně jako poddruh M.
monspessulanus insignitus za samostatný druh, tedy M. insignitus
s poddruhy M. insignitus insignitus (od východního Maroka, přes
Alžírsko, Tunisko až po západní Sýrii) a M. insignitus fuscus comb.
nov. (od jihovýchodní Evropy, přes Turecko, Irák a západní Írán).
Malpolon monspessulanus je rozšířen v jihozápadní Evropě, Maroku a
až po Alžírsko (město Alžír). Více naleznete v obsáhlé práci, kterou si
můžete stáhnout z
Euroherpu
(Nemys).
Carranza S, Arnold E. N.
& J. M. Pleguezuelos, 2006: Phylogeny, biogeography, and evolution of two
Mediterranean snakes, Malpolon monspessulanus and Hemorrhois
hippocrepis (Squamata, Colubridae), using mtDNA sequences. Molecular
Phylogenetic and Evolution, 40: 532-546.
01/08/2006
- Molekulární fylogeneze želv
(Testudines: Testudinidae)
založená na mitochondriálních a jaderných genech
V dnešní době jsou velmi populární
analýzy mitochondriálních a jaderných genů za účelem zjištění fylogeneze a
příbuznosti mezi jednotlivými taxony. Není se čemu divit, že kolektiv autorů
(jmenovitě viz. níže) amerických herpetologů se zabývá ve své práci
fylogenezí zástupců suchozemských želv. Pro africkou herpetologii jsou
výsledky jejich práce důležité. Podle nich patří do rodu Geochelone (Fitzinger,
1835) tři druhy: G. sulcata, G. elegans a G. platynota.
Geochelone pardalis patří do rodu Psammobates. Tento široce
rozšířený africký druh byl v poslední době řazen do monotypického rodu
Stigmochelys Bour, 1984. Madagaskarský druh Geochelone radiata je
autory přeřazen do rodu Astrochelys (Gray, 1873). Pro další
madagaskarský druh byli nuceni popsat nový rod - Angonoka n. gen.
Typovým druhem rodu je Testudo yniphora Vaillant, 1885. Práce
je ke stažení na stránkách
Euroherp (Nemys).
Le M., Raxworthy J., McCord P. & Mertz L., 2006: A molecular phylogeny of
tortoises (Testudines: Testudinidae) based on mitochondrial and nuclear
genes. Molecular Phylogenetics and Evolution, 40: 517-531.
08/07/2006
- Biogeografie plazů
Centrální africké republiky
Ačkoliv se nejedná o taxonomickou publikaci, tak si neodpustím ji zde v
krátkosti uvést. Autoři L. Chirio a I. Ineich zde prezentují sbírku téměř
4900 ks plazů sbíraných téměř 6 let v CAR. Tyto sběry budou mít vliv na
popisy nových druhů plazů, neboť nemalý počet těchto dosud neznámých druhů
se podařilo najít v této doslova unikátní sbírce, která nemá recentní
obdoby. Mezi těmito druhy budou například popsány nové taxony z těchto rodů:
Pelusios, Trachylepis (několik druhů), Letheobia, Rhinotyphlops,
Leptotyphlops, Lamprophis, Causus (druh bude zřejmě popsán podle jedinců
z Kamerunu, jedná se o submontánní taxon), Echis (zřejmě nepopsaný
druh z komplexu ocellatus). U mnoha druhů je poupravena systematika -
např. Naja subfulva (vs. Naja melaleuca subfulva), Boiga
spp. (vs. Toxicodryas), Letheobia debilis (vs.
Rhinotyphlops debilis) apod. Práce by neměla uniknout zvýdavým očím
žádného herpetologa.
Chirio L. & I. Ineich, 2006: Biogeography of the Reptiles of the Central
African Republic. African Journal of Herpetology, 55 (1): 23-59.
08/07/2006
- Revize afrických zástupců
komplexu
Atractaspis microlepidota
Uznávaní západoafričtí herpetologové J. -F. Trape, Y. Mane a I. Ineich
zaměřili tentokrát svou pozornost na poměrně složitou skupinu hadů a to
komplex příbuzných druhů okolo Atractaspis microlepidota. Ze
synonymie A. microlepidota zrevalidovali druh A. watsoni
Boulenger, 1908 (Terra typica: Sokoto, Nigeria). Tento druh je podle nich
rozšířen od Mauritánie po Súdán v Sudano-sahelské savaně. Původní A.
microlepidota je rozšířen pouze v západní Africe v Senegambii a
Mauritanii. Druh A. micropholis je rozšířen od Senegalu po Nigérii.
Více až v popisné práci, která je nyní v tisku (Chirio et Ineich, 2006).
Trape J.-F., Y. Mane & Ineich I., v tisku: Atractaspis microlepidota,
A. micropholis et A. watsoni en Afrique occidentale et centrale.
Bull. Soc. Herp. Fr., 2005.
08/07/2006
- Nový druh scinka rodu
Trachylepis z východní Afriky
Nový druh scinka Trachylepis dichromata n. sp. Günther,
Whiting
&
Bauer, 2005
je popsaný z Tanzanie (bližší typová lokalita neuvedena!)
a patří do příbuzenstva k široce rozšířenému druhu v suchých oblastech
severovýchodní Afriky - Trachylepis brevicollis (Wiegmann, 1837).
Od tohoto druhu se odlišuje zejména menším počtem dorzálních šupin
(36-38), dvoukylnatými dorzálními šupinami, menší velikostí (SVL pod
120 mm), zbarvením dospělců a hlavně mláďat a dalšími znaky.
Mnoho uváděných lokalit z východní Afriky pro T. brevicollis je ve
skutečnosti výskyt T. dichromata, jak poukazují Wasonga et Malonza
(2006) na příkladu z Keni. Zde jsou tito scinkové rozšířeni např. v Baringu,
Kajiado, Kampi Ya Samaki (Lake Baringo), Mandera, Nairobi NP,
Mandera, Athi River, Isiolo, Dodoma, Garissa a Ramu. Jak uvádějí tito
autoři, je možné, že scinkové dvoubarevní jsou rozšířenější, než si
myslíme (např. Somálsko apod.).
Günther
R. , A. Whiting
& A. Bauer, 2005:
Description of a new species of African skink of the genus Trachylepis (Reptilia:
Squamata: Scincidae). Herpetoloza 18 (1/2): 11-24.
Wasonga D. V. & P. Malonza, 2006: Presence of Trachylepis dichroma
Günther,
Whiting
&
Bauer, 2005 (Reptilia: Squamata: Scincidae) in Kenya. African Journal of
Herpetology, 55 (1): 75-78.
08/07/2006
- Nový druh rodu
Urocotyledon (Squamata: Gekkonidae) z
pohoří Udzungwa v Tanzanii
Autoři Aaron Bauer a Michele Menegon
objevili v Tanzanii v pohoří Uzungwa zcela nový druh gekona rodu
Urocotyledon. Pojmenovali ho na počest zesnulého J. Rasmussena
Urocotyledon rasmusseni n. sp. Zde obývá západní svahy pohoří v
dominantní vegetaci z Commiphora sp. a Euphorbia candelabrum.
Do dnešní doby byli známy pouze čtyři druhy - U. palmata a U.
weileri z Kamerunu, U. wolterstorffi z Tanzanie a U.
inexpectata ze Seychell. Od ostatních zástupců rodu ho odlišují
následující znaky: redukovaný počet subdigitálních lamel a od U.
wolterstorffi zejména folidóza, poměr ocasu a zbarvení. Více se
dočtete v popisné práci:
Bauer A. & M. Menegon,
2006: A new species of Prehensile-tailed Gecko, Urocotyledon (Squamata:
Gekkonidae), from the Udzungwa Mountains, Tanzania.
African journal of Herpetology, 55 (1): 13-22..
04/04/2006
- Změna v taxonomii
korálovcovitých hadů rodu Aspidelaps z
jižní Afriky
Don Broadley s kolegou A. Baldwinem
opublikovali příspěvek na téma taxonomie, biologie a zoogeografie
jihoafrických kober rodu Aspidelaps. V článku považují poddruh
Aspidelaps lubricus infuscatus Mertens, 1954 (neproužkovaný a tmavě
zbarvený poddruh) za synonymum k Aspidelaps lubricus cowlesi Bogert,
1940. V chovech českých teraristů je, teď již bývalý A. l. infuscatus
nejčastěji chovaný, proto by změna v taxonomii neměla být chovately
přehlížena.
Broadley D. & A. S. Baldwin,
2006: Taxonomy, Natural history, and Zoogeography of the Southern African
Shield Cobras, genus Aspidelaps (Serpentes: Elapidae).
Herpetological Natural History, 9 (2): 163-176.
29/03/2006
- Největší změna v systému
obojživelníků
- "Strom života obojživelníků"
Řada (19) předních odborníků přes
taxonomii obojživelníku
opublikovali 371 stránkovou práci, která prakticky
reviduje všechny skupiny obojživelníků. Přes velkou
obsáhlost práce zde neuvádím ani abstrakt a tak
koho zajímá, že máme třeba v ČR 3 rody ropuch,
ať se začte...
Práce Frost et. al. (2006)
zde k stáhnutí
(9,27 Mb)
Za určení ropuchy na obrázku děkuji Alanu Channingovi (JAR).
26/03/2006
- Fylogenetická příbuznost
jihoafrických gekonů ve skupině
Pachydactylus
Odborník přes gekony jižní Afriky
Aaron Bauer opublikoval spolu s kolegou Trip Lamb příspěvek o fylogenetické
příbuznosti gekonů spadajících do skupiny Pachydactylus (rody
Pachydactylus, Chondrodactylus, Colopus, Palmatogecko). Tyto rody jsou
druhově nejbohatšími skupinami gekonů v jižní Africe. Autoři zjistili na
základě analýzy mitochondriálních a jaderných genů tyto příbuzenské a
taxonomické vztahy: Pachydactylus tetensis a P. tuberculosus
jsou sesterskými druhy k zbývajícím druhům a autoři pro tyto druhy obnovili
rod Elasmodactylus. Skupinu P. bibronii přeřadili do rodu
Chondrodactylus. Pachydactylus kochii je sesterským druhem ke
Colopus wahlbergii a je zde přesunut do tohoto rodu, tedy Colopus.
Ostatní formy (P. namaquensis skupina, "malé druhy"
Pachydactylus a rod Palmatogecko) - zde monofyletická skupina,
jsou považovány za Pachydactylus sensu stricto.
Bauer Aaron & Lamb Trip, 2005: Phylogenetic Relationships of southern African geckos in the Pachydactylus Group (Squamata: Gekkonidae). African Journal of Herpetology, 54 (2): 105-129.
21/03/2006
- Nový
druh horského chameleona z Keni
Herpetolog a přední odborník na
taxonomii chameleonů Petr Nečas popsal v roce 2005 spolu s dalšími kolegy (J.
R. Šlapeta, D. Modrý) nový horský druh chameleóna z Keni. Tento neznámý
druh, který se vyskytuje na keřích a loukách alpínského pásma na Mt. Nyiru
(severní Keňa) dostal jméno Chamaeleo (Trioceros) ntunte („ten
s velkým břichem“). Žije v nadmořských výškách 2500 – 2700 m n.m. Patří do
komplexu Ch. bitaeniatus a podskupiny Ch. rudis. Jedná se o
malý druh, který se od většiny druhů komplexu odlišuje krátkou hlavou,
absencí rostrálního výrůstku, nízkou přilbou a nízkým gulárním a dorzálním
hřebenem. Ze severní Keni se jedná již o několikátý popis druhu chameleóna,
který je úzce vázaný na reliktní prales izolovaného pohoří. Dalšími takovými
druhy ze severní Keni jsou Ch. (T.) narraioca Nečas, Modrý & Šlapeta
(2003) a Ch. (T.) marsabitensis Tilbury (1991). Autoři upozorňují na
další, dosud nepopsaný druh chameleóna, rovněž z pohoří Nyiru. Více o
keňských druzích chameleónů naleznete
zde.
Nečas Petr, David Modry & Jan R. Slapeta, 2005: Chamaeleo (Trioceros) ntunte sp. n., a new chameleon species from Mt. Nyiru, northern Kenya. Herpetozoa. 18 (3/4): 125-132.
03/03/2006
- Molekulární fylogeneze rodu
Hemidactylus (Gekkonidae)
Gekoni rodu
Hemidactylus patří mezi nejrozšířenější a nejpočetnější rody plazů
vůbec. Z taxonomického hlediska je rod velmi složitý, neboť mnoho druhů si
je velmi podobných a nejeden druh je znám pouze z málo početné typové série.
Autoři práce (známí britští herpetologové) zahrnuly ve své fylogenezi rodu
30 druhů. K analýze použily geny pro cytochrom b a 12S rRNA. Autoři
rozeznávají 5 příbuzenských skupin: 1) asijská tropická skupina (Cosymbotus
platyurus (H. bowringii, H. karenorum, H. garnotii)) (H.
flaviridis (asijský H. brookii, H. frenatus)). 2) africký H.
angulatus a karibský H. haitianus.
3) aridní skupina – severovýchodní Afrika, jihozápadní Asie atd. (H.
modestus (H. citerii, H. foudai)) (H. pumilio (H.
granti, H. dracaenacolus) (H. persicus, H. macropholis, H.
robustus, H. turcicus (H. oxyrhinus (H. homoeolepis, H. forbesii))).
4) H. mabouia skupina (H. yerburii, H. mabouia). 5)
africko atlantská skupina: H. platycephalus ((H. agrius, H.
palaichthus) (H. longicephalus, H. greeffi, H. bouvieri, Briba
brasiliana))). Rody Cosymbotus a Briba jsou synonymizovány
s r. Hemidactylus. Africký poddruh H. brookii angulatus je
povýšen na samostatný druh – H. angulatus. Africké H. angulatus
a H. macropholis vykazují vysokou genetickou variabilitu (10-15%) a
vyžadují další revizi. Na druhou stranu široce rozšířené druhy jako H.
mabouia a H. turcicus vykazují nízkou genetickou variabilitu (1-2
%).
Carranza S. & E.N. Arnold, 2006:
Systematics, biogeography, and
evolution of Hemidactylus
geckos
(Reptilia: Gekkonidae) elucidated using mitochondrial DNA sequences.
Molecular Phylogenetics and Evolution,
38 (2006): 531–545.
Práce je volně ke stažení v databázi Euroherp u druhu
Hemidactylus turcicus.
Adresa databáze je:
http://intramar.ugent.be/nemys/start.asp?group=16&c=1
26/02/2006
- Molekulární systematika
afrických Colubroidea (Squamata:
Serpentes)
V roce 2005 opublikovala
skupina uznávaných herpetologů studii zabývající se molekulární analýzou
hadů Afriky. Výsledek jejich práce ukazuje přiložený fylogram. Z
nejzajímavějších výsledků zde uvedu, že podle nich patří hadi rodu
Homoroselaps k hadům podčeledi Atractaspididae a ne ke korálovcovitým.
Dalším velmi zajímavým zjištěním bylo to, že africké vodní kobry rodu
Boulengerina patří podle jejich výsledků do rodu Naja, neboť jsou
příbuznější k Naja melanoleuca, než N. melanoleuca k ostatním
zástupcům rodu. Vodní kobry jsou však etologicky a morfologicky natolik
odlišné, že jejich samostatný rod Boulengerina zůstane ještě dlouhou
dobu používán. Pro vodní užovky rodu Grayia, které vyšly ve fylogramu
jako sesterské k podčeledi Colubrinae navrhují samostatnou podčeleď
Grayiinae. Poukazují však, že budou potřebné další výzkumy.
Nagy, Z. T., Vidal, N., Vences, M., Branch, W. R., Wink, M., Joger, U.: Molecular systematics of African Colubroidea (Squamata: Serpentes). In African Biodiversity: Molecules, Organisms, Ecosystems. B. A. Huber, B. J. Sinclair, K.-H. Lampe (Eds), Springer Verlag, pp 221-228.
24/02/2006
- Nový druh agamy z komplexu Agama agama ze západní
Keni
Skupina autorů participujících na projektu Biota objevili a
popsali nový druh agamy "obecné" ze západní Keni. Na odlišnost agamy
upozornil ornitolog Brian W. Finch. Agama je známa zatím pouze z typové
lokality - 11. kilometr silnice z Malaba do Busia (západní Keňa). Autoři
popisu věnují nový druh jeho objeviteli a pojmenovali ho jako Agama
finchi. Od všech ostatních agam se liší menší velikostí (celkově pod 25
cm u samců), výrazným zbarvením (oranžové hlavy a krk, černé tělo, oranžový
prostředek ocasu s černým koncem) a terestriálním způsobem života. Celkově
se jedná zjednodušeně o černooranžovou agamu. Samice jsou zbarvené podobně
jako u A. agama lionotus (nyní A. lionotus). Autoři se
domnívají, že A. finchi by mohla být rozšířena i v západní Ugandě. V
práci je také oddělena od A. agama jako samostatný druh A.
lionotus. Zbarvení tohoto druhu (s poddruhy - druhy dodomae, elgonis,
turuensis, ufipae, usambarae) je zcela odlišné od "pravých" A. agama.
Základní rozdíl ve zbarvení komplexu A. lionotus
od A. agama (tříbarevný ocas) je
uniformě jednobarevně zbarvený ocas.
Bőhme W., Wagner P., Malonza P., Lőtters S. & J. Kőhler, 2005: A new species of the Agama agama group (Squamata: Agamidae) from western Kenya, East Africa, with comments on Agama lionotus Boulenger, 1896. Russian Jornal of Herpetology, 12 (2): 142-150.
Astrochelys radiata
Uroplatus henkeli
Rhampholeon temporalis - to this form is very closely related a new
species - Rhampholeon viridis n. sp.
Copyright © Tomáš Mazuch. All Rights Reserved.